Celý den jsem se pokoušel trochu si kurýrovat hlasivky, dával jsem si čajíčky s medem, pocumlával všelijaké bonbony proti kašli, přesto nic moc. Večerní vystoupení je v klubu People, to je tady zjevně velmi známé a populární místo, připadá mi to tak trochu pražskou Solidní nejistotu. Nejsem si úplně jistý, jestli se zrovna sem moje vystoupení bude hodit, v každém případě to musím stejně trochu zkrátit, asi bych to s tím svým unaveným hlasem nevydržel.

Sešlo se pár už známých lidí, některé, hlavně asi z diplomatických kruhů, sem nalákalo včerejší vystoupení na oficiální recepci, další byli na jiném vystoupení tady v Taškentu a přišli si to zopakovat. V každém případě se mi atmosféra nezdála úplně to pravé ořechové, přeci jen je v klubu běžná zřejmě spíš disco show. Pravda, měl jsem taky hodně práce sám se sebou, abych to vůbec uzpíval a hlavně vydržel. Pár písní jsem si musel dát trochu níž, do výšek jsem si moc netroufal, raději jsem taky ani nepoužil předehrané podklady, protože některé z těch písní jsem taky transponoval pro jistotu o kousek níž. Docela mě potěšilo, že už tady mám pár fandů, kteří přišli na vystoupení opakovaně. Tenhle klub je opravdu noblesní, nejen ve srovnání se zdejší obvyklou úrovní, tak jsme se tam rovnou i najedli. Bylo to opravdu dobré, obsluha bezvadná, ceny hodně vysoké, ale nakonec jsem přeci na to vydělal...

Zítra mám ještě poslední velké vystoupení v Taškentu na UN Day (dni OSN), na velkém pódiu v parku, pak už jen nějaké malé vystoupení v klubu. Chtěl bych se zítra po hraní mrknout na místní trh, chci nakoupit nějaké maličkosti a pokud to bude ve slušné ceně, možná i nějaký zajímavý místní strunný nástroj, třeba "tar", ten je hodně typický, ale je jich tu spousta různých dalších a všechny mají hodně zajímavý zvuk.

Vstávám zas docela brzo, po osmé mám zvukovku.